Archiv autora: odnetipudy

Bilance skrývky kulturních vrstev

Napsat komentář

Pokud se chystáte, nebo jste se v minulosti chystali cokoli stavět na zemědělské půdě, jistě jste narazili na pojem bilance skrývky kulturních vrstev. Bilanci skrývky kulturních vrstev má dle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu má povinnost provést každý, kdo odnímá půdu ze zemědělského půdního fondu. Jedná se tak o jeden z nástrojů ochrany půdy v České republice.

Kdo a kdy provádí bilanci kulturních vrstev půdy

V jakých případech tedy musím provést bilanci kulturních vrstev půdy? Odpověď je jednoduchá. Bilanci kulturních vrstev půdy musíte provést vždy, když provádíte tzv. odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu. Například, máte pozemek, který je v současné době zemědělskou půdou. Vy se rozhodnete, že si zde postavíte dům a územní plán Vám to dovolí. V tomto případě však musíte provést odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu. Součástí tohoto odnětí je i provedení bilance skrývky kulturních vrstev.

V některých případech však bilanci skrývky provádět nemusíte. Jedná se například o dočasné odnětí pro fotovoltaické elektrárny, či pro jiné záměry, jejíž realizací nedojde k poškození zemědělského půdního fondu, a tyto záměry mají dočasný charakter. Nicméně, je vždy potřeba si toto ujasnit s orgánem ochrany zemědělského půdního fondu, který bude Vaši žádost o odnětí půdy posuzovat.

Jak se bilance skrývky kulturních vrstev stanoví

Bilance skrývky kulturních vrstev se stanovuje na základě pedologického průzkumu, který provede kvalifikovaná osoba. Provedení pedologického průzkumu opět vyplývá ze zákona č. 334/1992 o ochraně zemědělského půdního fondu a z vyhlášky č. 271/2019 Sb., o stanovení postupů k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu.

Cílem pedologického průzkumu je zhodnotit stav půdního pokryvu na zájmovém pozemku, který má být vyjmut ze zemědělského půdního fondu a určit, které půdní vrstvy (tzv. horizonty) jsou hodné ochrany, tzv. kulturní vrstvy. Mocnost těchto kulturních vrstev není všude stejná a výrazně se liší dle regionu a typu půdy. Zatímco na úrodných půdách se může jednat i o desítky centimetrů (na nejúrodnějších černozemních půdách i metr), na méně úrodných půdách to mohou být jen centimetry.

Půdní sonda, ze které pedolog určuje mocnost kulturních vrstev půd pro bilanci skrývky

Na obrázku výše je zobrazena provedená půdní sonda. Z této sondy pak pedolog určí mocnost kulturních vrstev, která musí být z místa odnětí půdy skrytá.

Co se skrytou zeminou

Na základě mocnosti kulturních vrstev, kterou pedolog určil z provedené sondy a plochy, která má být skrývána, je následně vypočítána bilance skrývky kulturních vrstev. Před samotnou stavbou musíte tedy provést tuto skrývku a skrytou zeminu musíte zabezpečit proti poškození a ztrátě kvality.

Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ukládá, že tuto skrývku následně musíte vy, nebo někdo jiný využít pro zkulturnění méně úrodných zemědělských půd. Co to však znamená v praxi? V případě rodinného domu vám projde využití této skrývky pro ozelenění zbylé plochy. V případě ostatních staveb, má stavebník povinnost skrývku účelně využít. To znamená, že orgán ochrany zemědělského půdního fondu stavebníkovi přikáže, aby využil skrývku pro zkulturnění méně kvalitních zemědělských půd. V praxi se nejčastěji stavebník dohodne se zemědělcem v blízkém okolí a tuto skrývku mu předá a zemědělec ji rozhrne na obhospodařované pozemky. Pokud to není možné, může orgán ochrany zemědělského půdního fondu připustit i využití skrývky pro rekultivace.

Kdo může stanovit mocnost kulturních vrstev

Obecně, žádný předpis neurčuje, kdo může provádět pedologický průzkum a stanovit tak mocnost kulturních vrstev půdy. Je však dobré, pokud pro tyto účely využijete služeb pedologa. U velkých projektů, úředníci velmi pečlivě kontrolují všechny náležitosti celého procesu. Pokud stavebník předložil špatně určenou bilanci skrývky, může úřad požadovat nápravu. To samozřejmě celý proces povolování stavby oddálí.

Také nelze opomenout, že jestliže špatně určíte mocnost skrývky a její bilanci, budete mít problém, při zakládání stavby. Kulturní vrstvy jsou většinou velmi bohaté na organický materiál a tudíž nejsou vhodné pro zakládání stavby a tedy stejně musí pryč. Toto zjištění během počátku stavby připravilo již nejednomu stavbyvedoucímu horké chvilky. Opět to znamená prodloužení a prodražení stavby.

Závěr

Bilance skrývky je nejen nástroj ochrany půdy a při jejím špatném provedení budete mít problém nejen s úřadem, ale špatně stanovená bilance skrývky Vám může prodloužit a prodražit celou stavbu, proto doporučuji věnovat bilanci skrývky potřebnou pozornost.

Začátkem je vybrat vhodnou osobu, která Vám provede pedologický průzkum na zájmovém pozemku a na základě výsledků tohoto průzkumu stanoví bilanci skrývky. Pokud potřebujete provést bilanci skrývky důkladně a odborně, rád Vám s tím jako pedolog s mnohaletými zkušenostmi pomohu. Neváhejte mě proto kontaktovat na mailu info@odnetiupudy.cz či na telefonu 606569579.

Máte povinnost vytvořit havarijní plán?

Napsat komentář

Možná tápete nad otázkou, zdali máte povinnost mít havarijní plán. Možná se Vám zdá tato povinnost jako nedůležitá, ale nepřipravenost na úseku havarijního plánování se vám může v budoucnu vymstít. Nemluvíme v tomto případě pouze o důsledcích ze strany úřadů, kdy vám hrozí vysoké pokuty, ale také tak snížíte připravenost na případnou havárii. Pokud nevíte, jestli máte povinnost vypracovat havarijní plán, pokusím se Vám dnešním článkem pomoci.

Kdy je třeba vypracovat havarijní plán

Povinnost vypracovat havarijní plán vychází ze zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a vyhlášky 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků.

Obecně lze říci, že havarijní plán máte povinnost vypracovat, jestliže zacházíte se závadnými látkami. Za tyto závadné látky považujeme následující:

  • ropné látky (benzín, nafta, oleje),
  • chemické látky (čpavek, kyseliny, zásady, močovina),
  • produkty zemědělství (močůvka, kejda),
  • přípravky na ochranu rostlin (hnojiva, pesticidy),
  • nebezpečné odpady,
  • potravinářské produkty (nápoje, oleje, tuky, cukry).

Důležité je množství

Ne pro každého, kdo má ve své provozovně závadné látky, platí povinnost mít vypracován havarijní plán. Záleží na množství, které v podniku skladujete či používáte. Toto množství je uvedeno v již výše zmíněné vyhlášce 450/2005 Sb., tzv. havarijní vyhláška. Tato vyhláška říká, že havarijní plán má povinnost zpracovat ten subjekt, který se závadnými látkami zachází ve větším rozsahu. Tento větší rozsah je následovný:

  • pro kapalné závadné látky v zařízení s celkovým množstvím nad 1000 l,
  • pro kapalné závadné látky v přenosných obalech s celkovým množstvím nad 2000 l,
  • pro pevné závadné látky nad 2000 kg.

Vyjímky

Z výše uvedeného však existuje celá řada výjimek. Nicméně, pokud skladujete a používáte závadné látky, je třeba vždy ověřit v jakém množství v tom daném okamžiku závadné látky skladujete. Obecně tedy platí, že pokud skladujete či používáte závadné látky v množstvích uvedených výše, musíte mít zpracovaný havarijní plán. Tato množství pro Vás však nejsou závazná, jestliže nakládáte:

  • s uhlovodíky ropného původu jako pohonnými hmotami při provozu jednotlivých dopravních prostředků silniční, drážní, vodní a letecké dopravy a mobilních mechanizačních prostředků včetně provozu vojenské techniky a materiálu, nebo
  • s hnojivy a přípravky na ochranu rostlin při jejich přímé aplikaci.

Může Však dojít i ke zpřísnění, to v případech, kdy hrozí zvýšené nebezpečí pro povrchové či podzemní vody. Zde se limity snižují následovně:

  • pro kapalné závadné látky v zařízení s celkovým množstvím nad 250 l,
  • pro pevné závadné látky nad 300 kg,
  • zvlášť nebezpečnou závadnou látkou v množství větším než 10 l pro kapaliny nebo 15 kg pro pevné látky.

Toto snížení limitů platí v následujících případech:

  • v ochranných pásmech vodních zdrojů I. a II. stupně,
  • v ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod
  • v záplavových územích,
  • na vodních tocích či vodních nádržích nebo v jejich blízkosti,
  • v bezprostřední blízkosti kanalizačních vpustí a šachet svedených do kanalizace pro veřejnou potřebu nebo do povrchových vod.

Závěr

Havarijní plán je důležitý dokument, který Vás má připravit na možné havárie a má předcházet škodám na zdraví a životním prostředí. Je tedy vhodné, pokud tomuto dokumentu věnujete patřičnou pozornost. Kdo má zpracovat havarijní plán je jasně udané v legislativě, ta udává i náležitosti havarijního plánu. Pokud tuto povinnost zanedbáte, může to pro Vás mít negativní důsledky nejen v podobě vysoké pokuty, ale také kvůli výrazným škodám, které mohou vzniknout a které pak budete muset na své náklady odstranit.

Pokud se tvorbou havarijního plánu nechcete zabývat, nechte jeho realizaci na odbornících. Já Vám s tvorbou havarijního plánu pro Váš podnik, Vaši stavbu či zemědělský podnik velmi rád pomohu. Zavolejte mi na: 606569579 či napište na info@odnetipudy.cz

Jak na pedologický průzkum pro určení skrývky

Napsat komentář

Úvod

Pedologický průzkum pro určení skrývky kulturních vrstev pro účely zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu je povinnou přílohou žádosti o odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu. Cílem pedologického průzkumu je v tomto případě určit mocnost skrývky kulturních vrstev půdy

Kdy provádět pedologický průzkum

Povinnost provést pedologický průzkum uvádí již výše zmíněný zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu. Tento průzkum je vyžadován jako povinná příloha k žádosti o odnětí ze zemědělského půdního fondu. Smyslem celé činnosti je vyhodnotit mocnost kulturních vrstev půdy. Tyto kulturní vrstvy musí být před samotnou stavební činností na pozemku skryty a využiti pro zúrodnění méně úrodných zemědělských půd, případně pro rekultivace a jiné činnosti, které vyplývají ze znění zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Cílem je tedy, aby nedošlo k úplnému ztracení úrodných půd, ale tyto byly alespoň dále využity.

Kdo může provádět pedologický průzkum

Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ani žádný jeho prováděcí předpis nestanovuje, kdo má pedologický průzkum provádět. Není zde tak požadavek na odborně způsobilou či autorizovanou osobu. Je tak na samotném investorovi, aby vybral vhodnou osobu, která průzkum provede.

Zde je však potřeba říci, že pokud je vybrána nevhodná osoba, která není pedologem a nerozumí půdě, může to pro investora znamenat potíže a zdržení celého procesu odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu. Může totiž dojít k situaci, kdy zhotovitel pedologického průzkumu chybně určí mocnost skrývky kulturních vrstev. Úřad pak tento pedologický průzkum nepřijme, nebo jeho závěry rozporuje a celý proces vyjmutí půdy ze zemědělského půdního fondu se prodlužuje. V opačném případě může zhotovitel určit mocnost skrývky kulturních vrstev až příliš velikou a investor pak musí z pozemku odvézt a zejména smysluplně uplatnit zbytečné objemy skrývky.

Je tak velmi vhodné vybírat zhotovitele pedologického průzkumu velmi obezřetně, nejlépe člověka s pedologickým vzděláním.

Co inženýrsko-geologické průzkumy

Často jsou pedologické průzkumy nahrazovány inženýrsko-geologickými průzkumy. Zde opět dochází k problémům. Geolog není pedologem a jeho úkolem je v rámci inženýrsko-geologického průzkumu zcela něco jiného než určovat mocnost skrývky kulturních vrstev. Tyto inženýrsko-geologické průzkumy jsou úřady často odmítány a dochází ke zdržení procesu odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu.

Co musí pedologický průzkum obsahovat

Náležitosti pedologického průzkumu nejsou striktně dané. Legislativa jen uvádí, že pedologický průzkum musí obsahovat zakreslení sond do katastrální mapy. Nicméně, samozřejmě platí, že pedologický průzkum musí být vypracován tak, aby byl reprezentativní pro celou plochu zájmové oblasti a byl vyhotoven dle běžně používaných pedologických metod. Samozřejmostí je, že zde musí být uvedena mocnost skrývky kulturních vrstev. Úřady také často vyžadují, aby zhotovitel pedologického průzkumu zatřídil půdu dle její kvality a možnosti využití pro zkulturnění méně kvalitních zemědělských půd.

Závěr

Pedologický průzkum je povinná příloha žádosti o odnětí ze zemědělského půdního fondu. Tato část celého procesu je však investory často podceňována a to v důsledku vede ke zdržení celého procesu vyjmutí půdy ze zemědělského půdního fondu.

Zcela jistě se tak vyplatí vybírat jako zhotovitele pedologického průzkumu člověka, který je v oboru pedologie a půdoznalství vzdělán, má zkušenosti a využívá běžné pedologické metody a postupy. Pouze tak má investor zaručeno, že pedologický průzkum nebude úřadem rozporován a celý proces se nezdrží, či nebude muset z pole odvážet zbytečně velké množství skrývky.

Jako člověk, který má pedologické vzdělání a řadu let praxe včetně akademické sféry, vám tak mohu zajistit bezproblémový postup celého procesu odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu. Neváhejte se na mě tedy obrátit.

Trvalé nebo dočasné odnětí půdy?

Napsat komentář

Trvalé nebo dočasné odnětí půdy?

Pokud řešíte odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, můžete váhat nad tím, jestli budete půdu vyjímat trvale či dočasně. Někdy dochází i k tomu, že lidé volí dočasné vyjmutí půdy ze zemědělského půdního fondu zcela záměrně, protože za dočasné odnětí jsou menší odvody. Nicméně, kdy lze provést dočasné odnětí a kdy musí být půda vyjmuta trvale, má svá přesná pravidla, která si vysvětlíme.

Co říká zákon?

Vyjmutí půdy ze zemědělského půdního fondu upravuje zákon č. 344/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu. Tento zákon řeší náležitosti odnětí, podmínky odnětí, odvody za toto odnětí a další zejména správní záležitosti týkající se ochrany zemědělského půdního fondu. Jelikož, základní myšlenkou zákona je, co nejméně poškozovat zemědělský půdní fond, je pamatováno na to, že některé činnosti prováděné na zemědělské půdě nejsou trvalé, ale jsou prováděny na omezenou dobu. Po ukončení činnosti se pak půda vrací do zemědělského půdního fondu. Zákon tak rozlišuje trvalé a dočasné odnětí ze zemědělského půdního fondu – viz obrázek.

Základní rozdíl mezi dočasným a trvalým vyjmutím půdy ze zemědělského půdního fondu.

Trvalé a dočasné odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu

Rozdíl mezi trvalým a dočasným vyjmutím půdy ze ZPF

Jaký je tedy rozdíl mezi trvalým a dočasným odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu? O trvalé odnětí půdy musí být žádáno vždy, když se jedná o záměr, jehož podstatou je trvalá existence či trvalé fungování. Typicky se jedná o výstavbu domu, parkoviště, silnice, průmyslových areálů, atd. Tedy se jedná o záměry, kdy je půda zastavěna a její zemědělské využití již není možné.

Dočasné odnětí půdy je možné využít u záměrů, které trvalé nezastaví zemědělskou půdu, nicméně je nutné na předem stanovenou dobu tuto půdu využít pro jiné, než zemědělské účely. Může se jednat například o realizaci fotovoltaické elektrárny, o dočasné využití pozemků například pro uložení stavebního materiálu (bez rizika kontaminace půdy), vytvoření dočasné deponie a pod. Zákon č. 344/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu k dočasnému odnětí konkrétně říká v paragrafu 9, odstavci 3: Půdu lze odejmout ze zemědělského půdního fondu trvale nebo dočasně. Dočasně lze půdu odejmout jen v případě, že po ukončení účelu jejího odnětí bude dotčená plocha rekultivována podle schváleného plánu rekultivace tak, aby mohla být vrácena do zemědělského půdního fondu.

Skrývka kulturních vrstev

V případě trvalého odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu je nutné vždy provést skrývku kulturních vrstev. Tato skrývka se stanovuje na základě pedologického průzkumu. Skrytou zeminu je pak potřeba hospodárně využít.

V případě dočasného odnětí půdy, je situace se skrývkou kulturních vrstev složitější. Zákon o ochraně zemědělského půdního fondu totiž nezmiňuje, že by v případě dočasného vyjmutí nemusela být skrývka prováděna. Umožňuje však požádat o výjimku z povinnosti skrýt kulturní vrstvy. Ve výsledku tak záleží na konkrétním úředníkovi, jestli skrývku nařídí či ne. V praxi tak například v případě fotovoltaické elektrárny  úřad skrývku obvykle nenařizuje, v případě dočasného uložení stavebního materiálu ano.

Odvody za odnětí za dočasné a trvalé odnětí

Další rozdíly mezi trvalým a dočasným vyjmutím půdy spočívají ve výši odvodů za odnětí. Tyto odvody za dočasné vyjmutí půdy ze ZPF jsou výrazně nižší (100x) než v případě trvalého vyjmutí půdy. Odvody za trvalé vyjmutí jsou placeny jednorázově, odvody za dočasné odnětí jsou placeny každoročně po dobu trvání odnětí.

Plán rekultivace u dočasného  trvalého odnětí

V případě dočasného odnětí je rovněž nutné vypracovat plán rekultivace. Tento plán je nutné přiložit k žádosti o vyjmutí ze zemědělského půdního fondu. Plán rekultivace musí obsahovat zákonem předepsané náležitosti a zejména přesný postup navrácení dočasně vyjmuté půdy zpět do zemědělského půdního fondu. Tento plán je pak schválen orgánem ochrany zemědělského půdního fondu a stává se závazným.

Závěr

Dočasné odnětí nelze použít kdykoli se nám zachce a jen proto, aby došlo ke snížení důvodů za odnětí půdy.  Dočasné odnětí je možné provést jen u těch záměrů, kde bude půda vrácena zpět do zemědělského půdního fondu (když je to možné). O trvalé odnětí musí být žádáno vždy, když podstata záměru neumožňuje vrátit půdu zpět do zemědělského půdního fondu.

V případě dočasného vyjmutí půdy je možné zažádat o výjimku z povinnosti provádět skrývku kulturních vrstev. Výhodou dočasného odnětí jsou pak výrazně nižší odvody za odnětí půdy. Vždy při dočasném odnětí musí být zpracován rekultivační plán. Jak s trvalým, tak dočasným odnětím vám mohu pomoci.

Kdy je potřeba provést odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu?

Napsat komentář

Odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu

Pokud se chystáte stavět či využívat zemědělskou půdu pro jakékoli jiné účely, než je zemědělská činnost, musíte nejdříve provést odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu. Možná se ptáte proč? Odpověď je jednoduchá. V České republice se pozemky dělí podle druhu na:

  1. zastavěná plocha a nádvoří,
  2. ostatní plocha,
  3. zemědělská pozemky (orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady a trvalé travní porosty),
  4. lesní pozemky,
  5. vodní plochy.

Pro každý výše uvedený druh platí určitá pravidla. V případě zemědělské půdy se jedná zejména o to, že má být v souladu se zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, přednostně využívána pro zemědělské účely. Neznamená to však, že na této půdě nelze provádět jinou činnost. Nejdříve se však musí stát půdou nezemědělskou.

Jak ze zemědělské půdy udělat půdu nezemědělskou?

Pokud jste například vlastníkem zemědělské půdy a chcete si zde postavit dům, musíte nejdříve provést odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, lidově tzv. vyjmout půdu. Toto odnětí půdy je upraveno zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu a vyhláškou 271/2019 Sb., o stanovení postupů k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu. Proces odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu je znázorněn na následujícím obrázku:

Proces odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu

jak už je uvedeno výše, proces vyjmutí půdy ze zemědělského půdního fondu se řídí příslušnou legislativou. V té jsou stanoveny podmínky, za jakých lze půdy z zemědělského půdního fondu vyjmout a co je potřeba doložit.

Pedologický průzkum pro odnětí ze ZPF

Vše začíná pedologickým průzkumem, kdy musí být určena mocnost skrývky kulturních vrstev. Tato vrstva je pak v případě trvalého odnětí skryta a musí s ní být hospodárně naloženo. To znamená, že skrývka by měla být využita pro zúrodnění méně kvalitních zemědělských půd, někdy i pro ozelenění v rámci realizace záměru či pro účely rekultivace. Pedologický průzkum by měl být proveden osobou, která problematice rozumí, nejlépe pedologem. jinak hrozí, že vám úřad žádost vrátí, nebo vydá zamítavé stanovisko. zejména  u velkých záměrů je pedologický průzkum často kámen úrazu. Je tedy vhodné se obrátit přímo na pedologa.

Bilance skrývky pro odnětí ze ZPF

Na základě pedologického průzkumu je spočítána bilance skrývky kulturních vrstev. Nejpozději v této fázi celého procesu je potřeba přemýšlet o naložení se skrývkou. Nejlépe je kontaktovat farmáře v nejbližším okolí a případně jim skrývku nabídnout.

Sestavení žádosti o odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu

Máte-li pedologický průzkum a víte jak naložíte se skrývkou, lze začít sestavovat samotnou žádost o odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu. Tato žádost má určité náležitosti, které jsou dané zákonem o ochraně zemědělského půdního fondu:

  1. výpis z katastru nemovitosti,
  2. vyjádření vlastníka (pokud není investorem),
  3. výpočet odvodů za odnětí půdy,
  4. plán rekultivace (u dočasného vynětí půdy),
  5. pedologický průzkum,
  6. vyhodnocení a návrh alternativ podle § 7 odst. 1 a 2,
  7. údaje o odvodnění a závlahách,
  8. údaje o protierozních opatřeních,
  9. zákres hranic bonitovaných půdně ekologických jednotek s vyznačením tříd ochrany,
  10. informaci, v jakém následném řízení podle zvláštního právního předpisu má být souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu podkladem,
  11. vyjádření podle § 7 odst. 4, jedná-li se o záměr tras nadzemních a podzemních vedení, pozemních komunikací, celostátních drah a vodních cest a jejich součástí,
  12. plán vhodných opatření pro naplnění veřejného zájmu na zadržení vody v krajině.

Jak je z výše uvedeného přehledu patrné, potřebných dokumentů je potřeba celkem dost. Zejména u větších záměrů je kompletace žádosti a získání všech potřebných podkladů poměrně zdlouhavá činnost. Je proto lepší si vždy obrátit na někoho, kdo se vypracováním žádosti o odnětí ze zemědělského půdního fondu věnuje profesionálně.

Podání žádosti o odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu

Žádost se následně podává na obec s rozšířenou působností. Pokud je plocha odnímána ze zemědělského půdního fondu menší než 1 ha, pak žádost řeší daná obec s rozšířenou působností, při větších výměrách pak příslušný krajský úřad.

Úřad má na vydání rozhodnutí lhůtu 30 dnů, kterou lze ve složitých případech prodloužit. zejména u větších a složitých záměrů je vhodné vstoupit do komunikace s úřadem již nejlépe před podáním žádosti. Předejde se tak zbytečným komplikacím a nedorozuměním a celý proces se zrychlí.

V okamžiku, kdy obdržíte rozhodnutí, můžete jít vyřizovat stavební povolení. Rozhodnutí o odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu má přitom platnost 3 roky. V okamžiku, kdy máte všechna potřebná povolení a chystáte se záměr zrealizovat, je nutné nejpozději 14 dní před zahájením realizace záměru, informovat orgán ochrany zemědělského půdního fondu, který rozhodnutí vydal. Tento orgán vám vystaví rozhodnutí o odvodech za odnětí.

Závěr

Odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu je nezbytné, pokud se chystáte využívat zemědělskou půdu pro jakýkoli nezemědělský účel. Je to proces, který má jasně daná pravidla a ty je potřeba dodržet. Zejména u větších záměrů může být celá administrativa s tímto vyjmutím půdy ze zemědělského půdního fondu poměrně složitá. Vyplatí se tak obrátit se na odborníka, který vám celou záležitost pomůže vyřídit. Podávejte se například na moji nabídku.