Úvod

Pedologický průzkum pro určení skrývky kulturních vrstev pro účely zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu je povinnou přílohou žádosti o odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu. Cílem pedologického průzkumu je v tomto případě určit mocnost skrývky kulturních vrstev půdy

Kdy provádět pedologický průzkum

Povinnost provést pedologický průzkum uvádí již výše zmíněný zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu. Tento průzkum je vyžadován jako povinná příloha k žádosti o odnětí ze zemědělského půdního fondu. Smyslem celé činnosti je vyhodnotit mocnost kulturních vrstev půdy. Tyto kulturní vrstvy musí být před samotnou stavební činností na pozemku skryty a využiti pro zúrodnění méně úrodných zemědělských půd, případně pro rekultivace a jiné činnosti, které vyplývají ze znění zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Cílem je tedy, aby nedošlo k úplnému ztracení úrodných půd, ale tyto byly alespoň dále využity.

Kdo může provádět pedologický průzkum

Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ani žádný jeho prováděcí předpis nestanovuje, kdo má pedologický průzkum provádět. Není zde tak požadavek na odborně způsobilou či autorizovanou osobu. Je tak na samotném investorovi, aby vybral vhodnou osobu, která průzkum provede.

Zde je však potřeba říci, že pokud je vybrána nevhodná osoba, která není pedologem a nerozumí půdě, může to pro investora znamenat potíže a zdržení celého procesu odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu. Může totiž dojít k situaci, kdy zhotovitel pedologického průzkumu chybně určí mocnost skrývky kulturních vrstev. Úřad pak tento pedologický průzkum nepřijme, nebo jeho závěry rozporuje a celý proces vyjmutí půdy ze zemědělského půdního fondu se prodlužuje. V opačném případě může zhotovitel určit mocnost skrývky kulturních vrstev až příliš velikou a investor pak musí z pozemku odvézt a zejména smysluplně uplatnit zbytečné objemy skrývky.

Je tak velmi vhodné vybírat zhotovitele pedologického průzkumu velmi obezřetně, nejlépe člověka s pedologickým vzděláním.

Co inženýrsko-geologické průzkumy

Často jsou pedologické průzkumy nahrazovány inženýrsko-geologickými průzkumy. Zde opět dochází k problémům. Geolog není pedologem a jeho úkolem je v rámci inženýrsko-geologického průzkumu zcela něco jiného než určovat mocnost skrývky kulturních vrstev. Tyto inženýrsko-geologické průzkumy jsou úřady často odmítány a dochází ke zdržení procesu odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu.

Co musí pedologický průzkum obsahovat

Náležitosti pedologického průzkumu nejsou striktně dané. Legislativa jen uvádí, že pedologický průzkum musí obsahovat zakreslení sond do katastrální mapy. Nicméně, samozřejmě platí, že pedologický průzkum musí být vypracován tak, aby byl reprezentativní pro celou plochu zájmové oblasti a byl vyhotoven dle běžně používaných pedologických metod. Samozřejmostí je, že zde musí být uvedena mocnost skrývky kulturních vrstev. Úřady také často vyžadují, aby zhotovitel pedologického průzkumu zatřídil půdu dle její kvality a možnosti využití pro zkulturnění méně kvalitních zemědělských půd.

Závěr

Pedologický průzkum je povinná příloha žádosti o odnětí ze zemědělského půdního fondu. Tato část celého procesu je však investory často podceňována a to v důsledku vede ke zdržení celého procesu vyjmutí půdy ze zemědělského půdního fondu.

Zcela jistě se tak vyplatí vybírat jako zhotovitele pedologického průzkumu člověka, který je v oboru pedologie a půdoznalství vzdělán, má zkušenosti a využívá běžné pedologické metody a postupy. Pouze tak má investor zaručeno, že pedologický průzkum nebude úřadem rozporován a celý proces se nezdrží, či nebude muset z pole odvážet zbytečně velké množství skrývky.

Jako člověk, který má pedologické vzdělání a řadu let praxe včetně akademické sféry, vám tak mohu zajistit bezproblémový postup celého procesu odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu. Neváhejte se na mě tedy obrátit.

Trvalé nebo dočasné odnětí půdy?

Pokud řešíte odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, můžete váhat nad tím, jestli budete půdu vyjímat trvale či dočasně. Někdy dochází i k tomu, že lidé volí dočasné vyjmutí půdy ze zemědělského půdního fondu zcela záměrně, protože za dočasné odnětí jsou menší odvody. Nicméně, kdy lze provést dočasné odnětí a kdy musí být půda vyjmuta trvale, má svá přesná pravidla, která si vysvětlíme.

Co říká zákon?

Vyjmutí půdy ze zemědělského půdního fondu upravuje zákon č. 344/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu. Tento zákon řeší náležitosti odnětí, podmínky odnětí, odvody za toto odnětí a další zejména správní záležitosti týkající se ochrany zemědělského půdního fondu. Jelikož, základní myšlenkou zákona je, co nejméně poškozovat zemědělský půdní fond, je pamatováno na to, že některé činnosti prováděné na zemědělské půdě nejsou trvalé, ale jsou prováděny na omezenou dobu. Po ukončení činnosti se pak půda vrací do zemědělského půdního fondu. Zákon tak rozlišuje trvalé a dočasné odnětí ze zemědělského půdního fondu – viz obrázek.

Trvalé a dočasné odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu

Rozdíl mezi trvalým a dočasným vyjmutím půdy ze ZPF

Jaký je tedy rozdíl mezi trvalým a dočasným odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu? O trvalé odnětí půdy musí být žádáno vždy, když se jedná o záměr, jehož podstatou je trvalá existence či trvalé fungování. Typicky se jedná o výstavbu domu, parkoviště, silnice, průmyslových areálů, atd. Tedy se jedná o záměry, kdy je půda zastavěna a její zemědělské využití již není možné.

Dočasné odnětí půdy je možné využít u záměrů, které trvalé nezastaví zemědělskou půdu, nicméně je nutné na předem stanovenou dobu tuto půdu využít pro jiné, než zemědělské účely. Může se jednat například o realizaci fotovoltaické elektrárny, o dočasné využití pozemků například pro uložení stavebního materiálu (bez rizika kontaminace půdy), vytvoření dočasné deponie a pod. Zákon č. 344/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu k dočasnému odnětí konkrétně říká v paragrafu 9, odstavci 3: Půdu lze odejmout ze zemědělského půdního fondu trvale nebo dočasně. Dočasně lze půdu odejmout jen v případě, že po ukončení účelu jejího odnětí bude dotčená plocha rekultivována podle schváleného plánu rekultivace tak, aby mohla být vrácena do zemědělského půdního fondu.

Skrývka kulturních vrstev

V případě trvalého odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu je nutné vždy provést skrývku kulturních vrstev. Tato skrývka se stanovuje na základě pedologického průzkumu. Skrytou zeminu je pak potřeba hospodárně využít.

V případě dočasného odnětí půdy, je situace se skrývkou kulturních vrstev složitější. Zákon o ochraně zemědělského půdního fondu totiž nezmiňuje, že by v případě dočasného vyjmutí nemusela být skrývka prováděna. Umožňuje však požádat o výjimku z povinnosti skrýt kulturní vrstvy. Ve výsledku tak záleží na konkrétním úředníkovi, jestli skrývku nařídí či ne. V praxi tak například v případě fotovoltaické elektrárny  úřad skrývku obvykle nenařizuje, v případě dočasného uložení stavebního materiálu ano.

Odvody za odnětí za dočasné a trvalé odnětí

Další rozdíly mezi trvalým a dočasným vyjmutím půdy spočívají ve výši odvodů za odnětí. Tyto odvody za dočasné vyjmutí půdy ze ZPF jsou výrazně nižší (100x) než v případě trvalého vyjmutí půdy. Odvody za trvalé vyjmutí jsou placeny jednorázově, odvody za dočasné odnětí jsou placeny každoročně po dobu trvání odnětí.

Plán rekultivace u dočasného  trvalého odnětí

V případě dočasného odnětí je rovněž nutné vypracovat plán rekultivace. Tento plán je nutné přiložit k žádosti o vyjmutí ze zemědělského půdního fondu. Plán rekultivace musí obsahovat zákonem předepsané náležitosti a zejména přesný postup navrácení dočasně vyjmuté půdy zpět do zemědělského půdního fondu. Tento plán je pak schválen orgánem ochrany zemědělského půdního fondu a stává se závazným.

Závěr

Dočasné odnětí nelze použít kdykoli se nám zachce a jen proto, aby došlo ke snížení důvodů za odnětí půdy.  Dočasné odnětí je možné provést jen u těch záměrů, kde bude půda vrácena zpět do zemědělského půdního fondu (když je to možné). O trvalé odnětí musí být žádáno vždy, když podstata záměru neumožňuje vrátit půdu zpět do zemědělského půdního fondu.

V případě dočasného vyjmutí půdy je možné zažádat o výjimku z povinnosti provádět skrývku kulturních vrstev. Výhodou dočasného odnětí jsou pak výrazně nižší odvody za odnětí půdy. Vždy při dočasném odnětí musí být zpracován rekultivační plán. Jak s trvalým, tak dočasným odnětím vám mohu pomoci.